Frankfurtské letiště – jak se na něj dostat z vlaku a kde přespat

Po rozloučení jsem se vydala po vlastní ose. Čekala mě 7hodinová jízda vlakem s přestupem v Hamburku a 10 hodin čekání na Frankfurtském letišti (od 22 večer do 8 rána). Podle žebříčku se Frankfurt řadí do TOP 10 letišť na kterých chcete přespat. Tak jsem to prubla.

Jak se dostat z Frankfurt Hbf na letiště?

Dlouho jsem hledala, jak funguje MHD ve Frankfurtu. Na oficiálních stránkách bylo prd a na fórech ještě větší kulový. Už nevím, kdo mi poradil server cestujlevne.com, ale děkuji ti (máš u mě pivo). Letiště tam jsou pěkně popsána.

Dočetla jsem se, že na letiště jezdí vlak S8 a S9. No jo, ale kde koupit jízdenku? To už nepíšou. Hledala jsem, ptala jsem se na informacích a bylo mi doporučeno nakupovat v automatech. Prý tam zadám „to: airport“ a bude to ok. Jenže automaty ve Frankfurtu jsou dva druhy – jeden je červený (DB, národní dopravce) a druhý měl takovou divně zelenou barvu (nejspíš MHD). V červených jsem airport nenašla, tak jsem šla k těm zeleným s nápisem RMV. Úspěšně. Jenže – i přesto, že jsem měla nastavenou v automatu angličtinu, tak byl na výběr ze dvou lístků za 4,9 €. Popsány v němčině. Vzala jsem první možnost, nevím, jestli je to dobře, protože lístek nikdo nekontroloval.

Mezitím mi ujela S8 a další měla jet až za hodinu! To přeci není možný! Šla jsem podle ťapiček na zemi se znakem letadla. Narazila jsem na pobíhající asiatky – očividně taky byly zmatený jak lesní včely na poli. Ale zeptali se někoho od drah a já se zeptala jich. Byly jsme nasměrovány na spoj R3, který odjížděl za 10 minut. Divné, že? Na cestujlevne.com psali o S8 a S9. Nevěřícně jsem se zeptala jedné postarší Němky ve vlaku. Uměla anglicky a potvrdila mi správnou soupravu. Prý cesta trvá 15 minut, jestli jsem s tím OK. Při výstupu mě ještě na stanici upozornila. Moc milá paní. Začala jsem doufat, že vše bude v pořádku.

BTW: ta divná šipka na směrech, kam vlaky jezdí, znamená letiště = Flughafen 🙂

Konečně na letišti

Po příchodu do hlavní odletové haly jsem našla svůj let na terminálu 2. (Pane bože! To je úplně v prkýnku! Pomyslela jsem si. Ale OK. To zvládnu.) Následuji šipky, nastoupuji do nějaké místní dráhy a slavnostně jedu na T2. V hlavě si kreslím, jak se vyspím v relax zóně, o které jsem si přečetla na sleepinginairports.net a taky vybavená radami, jak přespat na letišti. Když nevyjde relax, tak modlitebna, nebo v nejhorším za bezpečnostní kontrolou pod kamerami na lavičce. Vše hezky za bezpečnostními kontrolami, abych nebyla na veřejném prostranství.

Vystupuji a jdu k branám s konrolou. Jsou zavřené! Nikde ani živáčka! Sakra! Budu muset spát na veřejně přístupném místě? Jako fakt? Obcházím proto T2, kde se dá. Jsem na příletech, jdu na záchodky – tady jsou alespoň pro postižené nebo přebalovna pro mimina, tak bych to mohla zakempit a zamknout se tu. Narážím ale na „relax koutek,“ kde už někteří polehávají. Jdu ještě kousek, ale moc toho k prozkoumání není. Je tu otevřený Mekáč, ale tam se mi spát nechce.

Tak se vracím do koutku, chytám poslední místo v té době dostupné a snažím se najít pohodlnou polohu mezi stolky. Inspiruji se vedle. Zahlédnu ještě někoho nasáčkovaného na zemi mezi lavičkou a stěnou. Asi to tam je pohodlnější, ale myslím si, že jde od země zima. Zůstávám tam, kde jsem. Dobře dělám.

Po hodině se probouzím – super, nikdo mě neokradl a žiju. Nacházím ještě pohodlnější polohu a přikrývám se ručníkem, protože je mi chladno. Po půlnoci se začínají místa okolo mě plnit. Z Frankfurtského letiště se stává noclehárna, jak psali v článku na skrblik.cz. Nejsem v tom sama. To mě těší.

V polospánku registruju security, jak probouzejí lidi na zemi. Ráno už tam nebyli. Já dělám, jakože spím, chachá. Ukořistila jsem další 4 hodiny spánku v poloze ležmo se sluchátky, maskou na oči a nafukovacím polštářkem za krk.

K ránu (před 5. hodinou) začíná šrumec. Lidi chodí okolo a není klid. Vstávám, jdu na WC udělat ranní hygienu a jdu na odbavení do Atén v Řecku. Za bezpečnostní kontrolou nabírám vodu do prázdných lahví a vysmátá, jak lečo, čekám na letadlo. Jen na snídani jsem zapomněla. Znova.

Užitečné odkazy

• Informace o letištích – www.cestujlevne.com/letiste
• 15 tipů jak spát na letišti – www.skrblik.cz/cestovani/letenky/nocovani-na-letisti
• Hodnocení letišť a užitečné konkrétní informace o přespávání na nich (anglicky) – www.sleepinginairports.net